Carabus (Platycarabus) fabricii



Carabus fabricii  patří mezi velmi vzácné druhy díky své bionomii. Žije ve vysokých nadmořských výškách na alpinských loukách alpských a západokarpatských pohoří. Zbarvení je nejčastěji měděně červenavé, někdy ze zelenavými okraji krovek a štítu, vzácněji celé modrozelené, velmi řídké jsou kusy uplně černé. Výrazné jsou jamky na krovkách, velmi vzácně jsou v populaci kusy s uplně hladkými krovkami bez jamek.
Nominátní poddruh ssp.fabricii  žije v Alpách, zde pouze na Slovensku a v sousedním Polsku jeho mírné odchylky, východněji na Ukrajině a v severním Rumunsku pak ssp. malachiticus , resp. ssp. ucrainicus . Druh žije na slovenských pohořích Fatry, Vysokých a Nízkých Tater. V Tatrách lokálně a nečetně i na polské straně pohoří, ojediněle pak na polské severní straně vysokých hraničních hor (Babiogórski Park Narodowy).

Opakovaně jsou v odborné literatuře přepisovány velmi staré a velmi podivné údaje o výskytu v Moravskoslezských Beskydech  - recentní výskyt tohoto druhu je v uvedeném území z lehce pochopitelných důvodů naprosto vyloučen.

Autoři Stanovský, Pulpán v publikaci 'Střevlíkovití brouci Slezska (severovýchodní Moravy) 2006'  uvádí: 'Z ČR jen 3 údaje z Beskyd: Radhošť, Ondřejník (Reitter 1870) a Lysá hora (Riehn 1914), opakovaně citované dalšími autory. Ve sbírkách nalezeny jen 4 ex. s lokalitou Nový Jičín - Gradl, coll. NM Praha. Nejbližší doložený výskyt je na Slovensku, kde... ... ...žije na Malé Fatře, ve Slovenských Beskydech a Nízkých Tatrách...(chybí Vysoké Tatry !).. Z těchto důvodů lze předpokládat, že beskydské údaje vznikly patrně záměnou s C. irregularis a druh nikdy na Moravě nežil..(? ! ?) U kusů z Nového Jičína jde zřejmě o chybnou lokalizaci.' 

Tyto věty (kromě vyložených fals z lokalitami 'Nový Jičín') jsou velmi zajímavé. Pan Reitter byl ve své době velice schopný determinátor, je velmi nepravděpodobné, že by nerozpoznal od sebe druhy irregularis-fabricii.  A pokud v mládí 25. let 'nerozpoznal', tak by se určitě u tak významného druhu později postaral o nápravu a vše by dementoval, či jinak napravil.
Přírodní podmínky před cca 150 lety byly na vrcholcích Beskyd uplně jiné než v současnosti a snad kromě vrcholu Ondřejníku  by byl výskyt druhu fabricii  na uvedených lokalitách (Radhošť 1129 m., Lysá Hora 1323 m.)  i prakticky možný. Na vrcholech Ondřejníku, (které byly možná pro svou malou nadmořskou výšku - Skalka 965 m.  i tehdy zalesněny původními porosty ??) je dnes pouze smrkový les.
Ovšem jako výrazný protiargument  je tu skutečnost, že většina takových hůře přístupných vrcholů bývala v tehdejších dobách po více než stovky let povětšinou holá, díky intenzivní pastvě ovcí, a lokalní eroze půdy na svazích způsobená kopýtky zvířat ve spolupráci s drsnějším podnebím odkrývala tu a tam větší či menší ostrůvky kamenné suti. Ideální místo pro život našeho střevlíka ?  Níže položená a dostupnější místa byla beze zbytku všechna využita pro pěstování zemědělských plodin, naši předkové neměli 'supermarkety',  živili se jen tím co vypěstovali. Co když zmizení druhu způsobilo právě ukončení pastvy a zarůstání biotopu se všemi svými negativními důsledky - (umělé zalesňování, aj.?). To by byl ovšem velmi cenný údaj  o této lokalitě - zrovna tato údajně potvrzená Reitterem!!! - ('Käfer von Mähren und Schlezien, 1870 ??) .

Ovšem doklad není žádný, jsou to jen 'nepřesné' či lépe 'nevěrohodné' literární údaje. Tyto převzatá data na přelomu 50. - 60. let minulého století údajně potvrdil do Niedlovy publikace 'Monografie čs. druhů Carabini'  sám Aleš Smetana (jaký měl k tomu důvod ??) . Důležitý je fakt, že Niedl udává minimální nadmořskou výšku biotopu druhu okolo 1000 m. To ještě pohoří Ondřejník , i když s 'odřenýma ušima', poměrně splňuje.

Původní biotopy Beskyd  ovšem  prošly za posledních 100 let neuvěřitelnou devastací způsobenou člověkem nejen na svých vrcholových partiích, ale i v nižších polohách. Část alpinských luk na Radhošti padla za oběť výstavbě kostela a horské chaty po roce 1900, současně se zde zvýšil počet návštěvníků (totéž stejný případ i na Lysé hoře ). Už v prvních desetiletích 20. století byly zničeny a vysušeny obrovské mokřady okolo Starých Hamrů (existují i dobové filmové záznamy !) s mimořádným výskytem raritního druhu tesaříka Tragosoma depsarium, později bylo místo zaplaveno vodou přehradní nádrže. Zbylé původní lesy neunikly velkoplošnému kácení resp. dalšímu vysoušení a totálnímu odvodňování a v konci konců zběsilému nahrazování smrkovými porosty. V důsledku vymřelo spousta druhů hmyzu, velmi pravděpodobně v minulosti hojný poddruh irregularis montandoni  byl vytlačen na severovýchod areálu, kde se dodnes na několika málo místech zachovala nepočetná populace. Velmi tristní je skutečnost, že na udávaných historických lokalitách Ondřejník, Radhošť a Lysá hora, které jsou spojovány s údajným determinačním omylem dvojice irregularis - fabricii  se druh Carabus irregularis  recentně nevyskytuje !!!

Pokud byla rasa ssp.montandoni  rozšířena po celém území Moravskoslezských Beskyd  (jak uvádějí starší údaje) dokládá to velkou propojenost Beskyd z blízkými slovenskými lokalitami, která více méně podporuje tehdejší pravděpodobný  výskyt druhu fabricii  na vrcholcích Beskyd. Nadmořská výška sice není závratná, ale pokud se střevlík vyskytuje recentně i na vrcholových loukách hory Klak (1352 m.) -(Oto Majzlan, 1998)  u Fačkova na Slovensku, nebyl by jeho údajný výskyt před mnoha a mnoha lety na vrcholech Beskyd až tak nevěrohodný. Skromné pozůstaky podobných biotopů lze spatřit v Beskydech i dnes.
Prostě a jednoduše - pro potvrzení historického výskytu tohoto velmi vzácného druhu na moravské straně Karpat neexistuje žádný doklad. Zajímavá jsou i ty falsa z 'Nového Jičína'...v minulosti byli i sběratelé, kteří označovali zcela nepochopitelně původní místo sběru místem svého bydliště,.... mohou to být docela dobře i ty původní moravské kusy (např. z nejvyšších vrcholů Ondřejníku).. No otázek je hodně,... velice silný argument je spoluúčast proslulého entomologa Edmunda Reittera z moravského Paskova.




Imaga jsou přizpůsobena životu v drsných podmínkách, navíc druh často vyhledává svahy a zlomy otočené k severu. Brouci se dají velmi zřídka zastihnout i pobíhající během dne (zvláště po těch horských bouřkách, kdy se rychle vyjasní a oteplí). Jinak jsou imaga ve své většině zalezlá hlouběji v suti, jednotlivě pak pod volně ležícími většími kameny. Larvy se kuklí v zemi do konce léta, přezimují imaga i kukly. Za chladného počasí (což bývá na horách dosti často) neaktivuje a ukrývá se hluboko v suti.




Brouk je v současnosti v SR na uvedených pohořích velmi lokální a velmi vzácný, populace trpí (zvláště v Nízkých a Vysokých Tatrách ) také velkou potravní konkurencí ekologicky méně náročného a silně se rozšiřujícího poddruhu Carabus sylvestris transylvanicus, který žije na stejných biotopech.



BACK