Technické poznámky k mikrofotografii preparátu
Pro velká zvětšení používám tyto mikroskopické objektivy -Mitutoyo M Plan Apo 10x a CFI Nikon BE Planachromat 4x. Oba jsou velmi ostré a v podstatě bez náznaku chromatické aberace. Velikou výhodou je jejich pokrytí ostrého pole, u Mitutoyo je průměr pokrytí pole okolo 30 mm, Nikon o něco méně - 25 mm. Pro velikost čipu APS-C - (22,5x15 mm) ideální. Mitutoyo pokryje i FF snímač, ale může být snížena kvalita kresby v rozích. Nikon u FF čipů způsobí vinětaci a každopádně horší kresbu na okrajích. Také jejich pracovní vzdálenost "WD" je dostatečně velká - 34 mm a 25-32 mm. (Nikon je "BD" typ - tmavý kryt čočky je možné odšroubovat a tak o 7 mm prodloužit pracovní vzdálenost). Bez problémů umožní nasvícení preparátů. U objektivu Mitutoyo byl pouze jen jeden menší problém - objektiv je určen především pro nasvícení preparátu nebo pozorovaného předmětu procházejícím světlem vnitřkem těla objektivu na speciálním mikroskopu, který těmito zařízeními disponuje. Při použití objektivu na fotosestavě spolu s tubusem nebo dlouhým klasickým objektivem toto není možné. Je nutno preparát nasvítit externím světlem - v mém případě LED lampičkami. A to bylo u tohoto objektivu skoro nemožné, kvůli jeho čelní straně, kde okolo přední čočky je půlcentimetrový věnec stříbrně lesklého kovu. U zvláště tmavých a lesklých preparátů vznikaly velké odlesky a světlé artefakty, které fotografii naprosto znehodnotily. Ani super postproces v grafickém programu by tento problém nevyřešil - odlesky na seskládané fotografii byly všude - od hlavy preparátu až po konec krovek. Bylo nutné toho původce odlesků eliminovat. Zkoušel jsem na čelo objektivu lepit různé filcové podložky, které dobře sloužily až do chvíle, kdy z objektivu zase spadly. Problém si žádal trvalejšího řešení. Výbornou možností bylo vytisknout krytku-clonku na 3 D tiskárně. Clonka svým rozměrem dokonale drží na čele objektivu i na vertikálních fotosestavách.
Výrobce poskytuje verze objektivu s tmavě eloxovaným povrchem těla, ale prodejce tuto verzi neměl k dispozici a podle jeho sdělení ani naskladnění nebylo možné - v této vysoké cenové kategorii je to divné, ale je to bohužel tak...škoda.
Velmi zajímavými objektivy jsou dva kousky ruského původu: Lomo 3,7x a Lomo 4 x. Většina jejich prodejců se rekrutovala z Ukrajiny, což je v dnešních podminkách velmi neseriózní obchod, něco málo nabídek bylo z Polska, což může být krytí pro ukrajinské prodejce. Osobně bych ale do toho nešel, i z toho důvodu, že cena nabízených použitých objektivů mnohdy přesahuje i vysoko víc než 100 Eur. Kvalitou srovnatelný, nový čínský objektiv AmScope Plan Achromat 4x se dá pořídit i z dopravou za cenu třetinovou.
Co se týče sestav k těmto objektivům bylo již mnohokrát napsáno, že musí být stabilní a vice méně z toho důvodu poměrně zatížené, neboť hloubka ostrosti těchto objektivů je minimální a každý i malý otřes se negativně promítne do kresby výsledné fotografie. Kvůli velmi malé hloubce ostrosti je také potřeba velký počet fotografií - u Mitutoya v řádu stovek - jeho DOF je několik micronů - (µm). U Nikonu 4x je situace lepší - tam používám délku kroku asi okolo 25 µm - to jsou 2,5 setiny mm ! - fotek bývá jen několik desítek (!). Taková vzdálenost se ještě dá odměřit pomocí obyčejného 0,01 mikrometru, u Mitutoya jsem musel přejít na funkci automatického posunu v µm - ( tisíciny mm !) Sestava se takto o hodně dost prodraží, neboť tato technika není vůbec levná. Velkou nevýhodou je zvýšená osa objektivu, většinou o několik centimetrů. Původní verze automatického posunu měla na výšku skoro 9 cm, i když jsem ji technickými zásahy (výměna vysokých šroubů a nožek za nižší) snížil o skoro 2 cm - je to stále ještě hodně vysoké. Pokud je automatický posuv sestaven z kvalitních a více méně masivních komponentů - tím lépe. Moc dobře nepůsobí na webu některé fotografie nabízených předražených automatických posuvů s delší délkou posunu, které jsou sestaveny z tenoučkých umělohmotných lišt,.... z co nejtenším posuvným ocelovým šnekem, apod. Tyto podrobnosti k celkové stabilitě a tím kvalitě fotografií nepřispějí. Neboť si musíme uvědomit důležitý fakt - posouváme v řádu několika tisícin milimetru ! Stabilita sestavy by měla být nejvyšší prioritou, rozhýbané a roztřesené snímky jsou nežádoucí.
Sestava pro tubus - použil jsem částečně měchové zařízení. Jelikož měch dosahuje délky max. 125 mm, musel jsem použít pro prodloužení tubusu na min. 208 mm nástavce o průměru 58 mm, které jsou s měchem spojeny redukcí pro obrácený objektiv EOS - 58.
Jako tubusová čočka je použita achromatická čočka Canon. Menší výhoda měchového zařízení je okamžité snížení či prodloužení tubusové délky a tím i změna zvětšení použitého objektivu.
Na fotografii je RMS objektiv ZEISS Planachromat 6,3x. Jeho parametry nedosahují kvalit výše zmíněných objektivů, má menší pole - tím také špatnou kresbu v rozích a na okrajích; jeho pracovní vzdálenost je 22 mm a jeho kresbu doplňuje už víceméně znatelná CA. Klepnutím myši oba obrázky zvětšíte.
Po sestavení tubusu je nutno prohlédnout tento zevnitř, kvůli pronikání světla okolo spojů, nebo pro eliminaci lesklých prvků uvnitř tubusu jejich začerněním. Takto jsem musel zakrýt zlaté elektrické kontakty pro přenos clony u konce měchu trubicí z černého papíru. Světlo či odlesky uvnitř tubusu způsobí neodstranitelné artefakty na pořizované fotografii. Skládáním v postprocesu se tento rušivý efekt znásobí a ještě více zdůrazní.