ÚVOD


Fotografování skládaného makra III.

Mikroskopový objektiv Nikon 10x používám buď k fotografování detailů na povrchu hmyzího těla a nebo k fotografování brouků do velikosti 2mm. Je to velice náročné na způsob nasvícení, většinou používám zářivkové osvětlení, externí blesky jsou při vysokém počtu fotografií (nad 100 a více) už velmi nepraktické.  Nulová hloubka ostrosti objektivu je sice navýšena pomocí vloženého členu manuální clony, ale podobně jako u velkých klasických makroobjektivů nelze clonu libovolně používat ve vyšších a maximálních hodnotách, neboť víceméně podle přednastavené clony dochází k totální degradaci ostrosti a kresby fotografie. I tak dle použitého druhu objektivu nejsou výsledné fotografie v kdovíjaké kvalitě, ale pro mou občasnou potřebu to bohatě vystačí. Aktuálně sice fotografuji na pevných a těžkých sestavách, ale postavených na běžném kuchyňském stole. Jen zasklený balkón, kde mám pevnou a k tomu určenou plochu, se na dlouhodobé focení v tomto období zimy jaksi nehodí. Tato přechodná situace, včetně neustálého pohybu obyvatel bytu ( z toho několika dětí) určitě na kvalitě fotografií také nic nepřidá, spíše víc ubere..

Fotografovaný hmyz je třeba náležitě a důkladně očistit. Ovšem přečištění pouze nasliněným štětečkem, nebo dalším, který běžně slouží na nanášení lepidla, znehodnotí preparát pro takové focení téměř trvale. Totiž i velice zředěné lepidlo vytváří šedivý, světlo nepropustný povlak,  jehož přítomnost zjištuji až v živém náhledu zrcadlovky těsně před samotným fotografováním. Po odstranění takového 'nánosu' zůstane většinou na lesklém povrchu brouka tmavá skvrna. Ulepení velmi jemně chloupkovaných či tečkovaných povrchů se vyčistit také skoro nedá... lepší je výměna takového kusu za jiný, čistější. U některých čeledí, zvláště Byrrhidae, se k tomu přidává ještě přirozené znečištění od zbytků sekretu nebo kdovíčeho dalšího. Také při lepení hmyzu je třeba dávat pozor na menší kapku lepidla. Při větším množství lepidla, než je potřeba, toto někdy vzlíná před zaschnutím mezi štít a krovky a je zřetelné i při pohledu zhora - objektiv je určitě zachytí i na fotografii. Ovšem vůbec 'nefotografovatelný' je hmyz s lepidlem ulepenými články chodidel a tykadel. Většinou je lepidla víc než moc, zběžný pohled jej někdy ani neodhalí, výsledkem je vždy znehodnocená fotografie. Články nohou a tykadel hmyzu určeného k focení se nelepí, je spousta přirozenějších způsobů preparace. Zcela subjektivní je estetické cítění, které u nepoškozeného hmyzu doporučí vybrat preparát s přijatelnou preparací a ne 'skrčence' s nohama pod tělem a 'neviditelnými' tykadly. Defektní části hmyzu by se překreslovat neměly, jednak to lze poznat a navíc fotodokumentace některých morbidit u brouků je velice zajímavá a i odbornou veřejností vyhledávaná.

Pro rozptýlení světla, ať už u externích blesků nebo zářivek, používám čistě bílý kancelářský papír, světlopropustný matný nebo bílý plast, pauzovací papír, matné pískované sklo. Je možné použít i další materiály např. světlé plasty od různých obalů potravin či kosmetiky. Tyto je nutno upravovat a stříhat do požadovaných tvarů k difůzi světla ať k bleskům nebo k světelným clonám okolo preparátů. Nelze ovšem stanovit nějaký jednotný univerzální materiál, který by se hodil vždy a za každých a velmi proměnných světelných podmínek, je potřeba dlouho zkoušet a prakticky ověřovat. A pak také různý hmyz velice rozdílně svým povrchem těla světlo odráží či absorbuje - jinak tmavý a světlý, jinak matný nebo lesklý, jinak holý a chlupatý, atd.. Blesky mají výhodu elektronického zesílení či zeslabení záblesku, u zářivek je tuto situaci nutno řešit jenom pouze oddálením, přiblížením nebo nakloněním tělesa svítidla. Světlo je taktéž možné odrážet, u preparátů se mi osvědčil jasně bílý, silně lesklý papír, u zřídkakdy focených živých brouků různě nařezané desky bílého polystyrénu. Preparáty fotografuji drtivou většinou nalepené na čistě bílých papírových štítcích přiměřené velikosti. Velkou prioritou je pro mne dnes takové nasvícení, abych co nejvíce minimalizoval už při samotném fotografování všechny možné stíny a tmavá místa, mizivou pozornost věnuji dnes velice módnímu efektu 'jednostraného' nasvícení. Jde o hmyz fotografovaný a ne kreslený a tak i jemný tmavý odraz čočky objektivu má na fotografii své místo. U velkých 'napíchnutých' brouků se stíny pochopitelně nevyskytují, odmazání hlavičky špendlíku je ve Photoshopu otázkou několika sekund. Některé jemné stíny jsou někdy snad i žádoucí, ovšem většinou preparát na fotografii doslova plave v modrošedobíložlutočerném, aj. 'strakatém oleji' různé intenzity. Čím větší zvětšení, tím méně je potřebného světla a tím náročnější je následné odstraňování tmavých nesourodých míst na fotografii v okolí preparátu.


Na náhledu obrázku vlevo je preparát nasvícen zprava externím bleskem, světlo je rozptýleno přes pauzovací papír, na levé straně preparátu je jako odrazná plocha použit bílý lesklý papír. Brouk je vyčištěn a nalepen na čistém a bílém nalepovacím štítku odpovídající velikosti. Na přední části štítu a na krovkách dochází vlivem světla blesku už k částečnému vypálení barev, a také se zobrazily ostřejší stíny. Jejich odstranění bylo náročnější, zbytky lze pozorovat okolo spodních částí středních holení a v okolí celé levé přední nohy.

Na pravém náhledu je preparát nasvícen také externím bleskem, světlo je ale rozptýleno přes tenký bílý plast, na levé straně preparátu je jako odrazná plocha také použit bílý lesklý papír. K vypálení barev nedošlo, světlo je také celkově rovnoměrněji rozptýleno, nevytvořily se ostřejší stíny, pozadí bylo proto odmazáno velice snadno. Tento obrázek je také ve větší velikosti umístěn v galerii čeledi Elateridae. Nebo po stažení obou obrázků je možné oba porovnat v původní velikosti.

Světlo je možné taky rozptýlit přes více vrstev pauzovacího papíru nebo použít kancelářský papír, výsledky budou obdobné. Téhož výsledku lze dosáhnout i různými postupy.


Své amatérské sestavy na fotografování skládaného makra neustále obměňuji a doplňuji podle nových poznatků a aktuálních potřeb na přizpůsobení se buď novým doplňkům a objektivům nebo druhu foceného objektu. Nevěnuji se neustále jen fotografování hmyzu, ale také kopírování filmového materiálu včetně diapozitivů, a také určitému druhu produktové fotografie. Ambice jsou ovšem zcela amatérské, touto mou malou zálibou oblažuji nebo spíše obtěžuji jen okruh blízké rodiny, navíc možná jen několik známých kamarádů, kteří se věnují obdobnému koníčku. Velmi nerad se přizpůsobuji navyklému stylu práce, baví mne experimentovat, někdy tápat v 'poli neoraném'. Cílem a odměnou je vždy jen pouhopouhá radost. Na levém obrázku je odlehčená horizontální sestava. Upevnění fotografovaného objektu je řešeno pomocí magnetu na běžně prodávané perforované 2,5 mm silné ocelové spojce, která je překryta ještě plastem pro snadnou manipulaci a je spojena pevně s makrosáňkami a navíc držena na základně dalším silným magnetem - vibrace jsou nulové. Zde  je malý detail plastového difůzního 'tunelu' .


BACK