Velmi důležitou částí sestavy na fotografování preparovaného hmyzu je tělo zrcadlovky - především její mechanická část - závěrka. Její životnost nikde ani pořádně není uvedena, někdy jen drobnou poznámkou. Je to celkem dobře pochopitelné - záleží na způsobu používání těla zrcadlovky - fotografování v exteriéru/interiéru, častá výměna objektivů, apod. Nebudu se zde rozepisovat o focení v exteriéru, pro mne je takováto činnost absolutně nepřijatelná. Určitě chápu radost z každé vydařené fotografie živého hmyzu, ale v posledních letech je pro mne problémem přepravit sám sebe z jednoho kopečku na druhý, natož ze zátěží těla zrcadlovky, těžkého objektivu a externího blesku a kdovíčeho dalšího - brzo ráno či pozdě večer....prostě mně to takto nikdy nezačalo a totálně přestalo bavit. Radostí si mohu užívat mnohonásobně a nesrovnatelně více při focení preparovaného hmyzu na několika metrech čtverečních doma v papučích v teple a v suchu. A ten výběr - nespočet exemplářů od běžných po ty nejvzácnější brouky z různých koutů světa. Výše uvedená závěrka sice netrpí prachem, vlhkostí, otřesy, aj., ale v pravdě přespilně pracuje - doslova dře. U živého hmyzu se málokdy podaří poskládat několik fotek jednoho exempláře, kdežto u preparovaných brouků je v podstatě nutností nafotit u jednoho kusu i několik desítek fotografií. Výhodou pro závěrku je čisté a suché prostředí, navíc s tělem fotoaparátu se neháže, netříská, nepadá do vody a tak podobně. A velkou výhodou je v tomto případě dostačující a levnější kvalita zrcadlovek v současnosti už ne poloprofi, ale amatérské střední třídy. Těla FF nedokáží při zvolených a nutných softwarových postupech zpracování v PC vygenerovat nijak zvlášť lepší fotografie pro webové použití - tady se ty rozdíly hodně stírají.
Z důvodu vlastnictví rozličných objektivů od firmy Canon jsem se pochopitelně rozhodl i pro fotoaparáty téhož výrobce. Nepřekonaným modelem pro toto mé focení se stal model Canon EOS D 50 - poslední mohykán střední třídy této značky. Měl jen ty funkce, které jsem skutečně potřeboval a skutečně využíval - nic navíc.. Jeho závěrka překonala počet 1 000 000 fotografií, a věřte nebo ne, šlo to velice rychle. Fotoaparát je do současnosti plně funkční a zvenku jako nový - nikde žádná oděrka. Výměnu závěrky zatím neplánuji, s tělem ovšem již nefotím...pořídil jsem nový model D 70. Drtivou většinu informací k tomuto produktu (duální pixel či co, problémy s automatickým zaostřováním, takový makový autofocus, velký šum při vyšším ISO, málo ostřících bodů, nízké snímkování videa, rozlišení 'pouhých' 20 Mpx, aj.) pomíjím, neboť ostřím jenom manuálně, zásadně netočím videa na zrcadlovku, fotím jen do formátu Raw, ISO max.200 na rozlišení do 10 Mpx (proč zbytečně zatěžovat PC)... atakdále.. Takže spokojenost, navíc oproti nepřekonatelnému poloprofi modelu D 50 má tento 'amatérský' model D 70 otočný displej a tišší chod závěrky...super. Standartem středních a vyšších tříd je možnost ukládání fotek s volbou datově menších Rawů, to třeba levná zrcadlovka Canon 1300D opravdu nenabízí - zpracovávat Rawy o zbytečně velkých objemech s výslednou fotkou webového formátu je i na rychlém PC lahůdka.
I při focení doma je výhodou mít pro každý makroobjektiv jeden stroj, neboť při časté výměně objektivů vniká do těla všudypřítomný prach - u fotek preparovaného hmyzu tolik nevadí prachové skvrny (pozadí na fotografiích se stejně totálně odmazává) - ale může jistým způsobem snížit 'zdraví' mechanické závěrky. Focení preparátů pomocí zrcadlovky s kvalitními makroobjektivy považuji v současnosti za nejlepší způsob, jednak pro svou relativní finanční dostupnost a praktickou nenáročnost.
Nestarám se o parametry a výkon dnešních kompaktních fotoaparátů, dříve jsem jich několik vlastnil (a nebyly to zrovna levné kousky)... určitě správně odhaduji, že k focení preparátů se moc nehodí, především proto, že jejich objektivy jsou 'typizované' pro úplně jiný druh fotografie. A dnešní generace levnějších kompaktů - napohled hezké Jpeg fotky - ale běda, pustíte-li se do i do minimálních úprav v grafickém editoru - hrůza ve výsledku je slabé slovo. Prostě kvalitní makroobjektiv a v podstatě jakékoliv tělo zrcadlovky - i z těch nejlevnějších modelů (u kterých kdejaký expert prohlašuje, že mají starší typy procesorů - no a co?) při tomto způsobu makrofocení lezou velmi kvalitní fotky. Připomínám - focení jedině do formátu Raw. Jenom tělo nemá pohodlnější standart - dělený Raw či otočný displej.
Co se týče objektivů - zde platí neměnné pravidlo - kvalitu fotografie nejvíc ovlivňuje volba objektivu. Pokud chcete docílit ostrých fotek v nejlepším barevném podání tak pro majitele Canon doporučuji výborný Canon EF 100mm f2,8 Macro USM (umí 1:1) a dnes už klasiku Canon MP-E 65mm f/2,8. Canon EF 100mm f/2,8 L Macro IS USM je drahý a jen pro focení preparátů zbytečný. MP-E 65 má ve své reklamě na různých webech pořád zmínku o 'rýžovém zrnku'...Umí toho v podstatě o hodně více než jen nafotit rýži, trvá to déle, ale postupně a nakonec zjistíte, že je to vynikající objektiv, dá se říci v určitých případech nenahraditelný - umí toho opravdu hodně. Svého času se dal pořídit za necelých 22.000 Kč; v současnosti těsně pod 30.000.
Nad zvětšení 5:1 doporučuji kvalitní objektivy z mikroskopů (to už je ale dražší, někdy velmi drahá záležitost), lépe objektivy tzv. infinity. Použití makroměchů moc nedoporučuji - oproti použití i levnějšího delšího skla vykazují více negativ. Začnete s makroměchem a stejně nakonec skončíte u skla.
Na úplný závěr spolehlivá a laciná verze jednoduchého ukolmovače seskládaná z těžšího ocelového podstavce, několika kostek umělého mramoru, soustružené ocelové podložky s vnitřním kruhovým otvorem, duté ocelové polokoule zvonku z dětské stavebnice Merkur, silného neodymového magnetu a poloprůsvitné plastové 'filmovky' z kouskem poreténu uvnitř. To vše pro svislé použití, pro horizontální focení stačí silnější feritový oválný magnet (též s vnitřním otvorem), plášť zvonku a 'filmovka' s magnetem.
